|
|
Obsahová analýza pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem
Šturm, Marcel ; Zápotocký, Jan (vedoucí práce) ; Šuhajová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu obsahu a průzkum publika pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem. Cílem práce je získat důkladný vhled do obsahu a hodnocení tohoto populárního pořadu, který se věnuje prozkoumávání různých internetových fenoménů a zážitků. Práce využívá kombinaci kvalitativní a kvantitativní analýzy dat. Kvalitativní analýza se zaměřuje na obsah pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem, přičemž jsou zkoumány témata, příběhy a způsob prezentace. Kvantitativní analýza se zaměřuje na průzkum publika pořadu pomocí dotazníkového šetření, které sbírá demografické informace, názory a preference diváků. Provedené analýzy a průzkumy jsou následně vyhodnoceny a prezentovány v práci. Výsledky poskytují ucelený obraz o obsahu pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem a také o preferencích a hodnocení publika. Práce přináší poznatky o tom, jakým způsobem pořad oslovuje diváky, jakým způsobem se tvoří obsah pro pořad a jakým způsobem diváci vnímají a reagují na obsah. Výsledky této práce mohou posloužit jako podklad pro další výzkumy v oblasti mediálního obsahu a analýzy publika. Práce přispívá k lepšímu porozumění internetovým fenoménům a zároveň pomáhá vylepšovat obsah a formát pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem.
|
|
|
Divadelní hry Jeana-Paula Sartra v českých překladech a na českých scénách
ROUČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na dramatickou tvorbu francouzského existencialistického filosofa a spisovatele Jeana-Paula Sartra. Práce mapuje dobové ohlasy Sartrových her u nás od konce 50. let minulého století do současnosti, v souvislosti s knižním vydáním jejich překladů a s jejich jevištním uvedením. Dále nastiňuje kulturně-politické prostředí daného období a význam literárního překladu v přejímající kultuře. Cílem práce je shrnout ohlasy Sartrovy dramatické tvorby u nás od prvního uvedení na českou scénu do současnosti.
|
|
|
Literárněvědná reflexe tvorby Jáchyma Topola v 90. letech 20. století
PALOUNKOVÁ, Lucie
V této diplomové práci se soustředíme na komparaci českých literárněvědných textů a recenzí reflektujících tvorbu Jáchyma Topola vydanou v 90. letech 20. století. Cílem naší práce bude popsat utváření modelů vědeckých diskurzů orientovaných k autorově tvorbě. Dané texty české literární kritiky budou nahlíženy jako produkt dobového dění a myšlení a práce bude psána s ambicí popsat, zda a jakým způsobem kritika reflektuje autorovu předrevoluční tvorbu ve vztahu k jeho poetice utvářené v letech devadesátých. Rozboru bude předcházet vymezení pojmu reprezentace a seznámení s životem autora a jeho důležitých momentů, které formovaly podobu jeho poetiky v období předrevolučním i porevolučním.
|
|
|
Ironický obraz společnosti v díle Geoffreyho Chaucera a Grahama Greena
LINDUŠKA, František
V této práci se zabýváme ironickým pojetím společnosti v textech Geoffreyho Chaucera a Grahama Greena, dvou významných, byť historicky velice diferenciovaných autorů anglické literatury. Přestože je jejich dílo oddělené markantní časovou propastí, klademe si zde za úkol najít prostřednictvím analýzy několika vybraných děl podobnosti ve vyjádření osobních postojů ke společnosti dané doby. V případě Chaucera se jedná o pozdně středověké obyvatelstvo Anglie, které stojí na prahu dvou historických epoch a zcela zásadním způsobem se mu mění pohled na svět, zejména s ohledem na společenské uspořádání. U Greena budeme sledovat jedince v konfliktu s okolním moderním světem dvacátého století, který opět zažívá existenciální krizi, zejména díky dvěma světovým válkám a následným změnám ve společnosti i globální politice. Jako hlavní rys se budeme snažit sledovat vztah obou autorů k ironii a jejímu užití v rámci textu a promluv postav. Cílem této práce je najít pomocí těchto ironických promluv společné téma, které by se objevovalo u obou autorů a které by se z hlediska ironie vztahovalo ke kritickému přístupu určitých témat ve společnosti, či společnosti jako takové.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Feministická a literární publicistika Pavly Moudré
Słowik, Olga ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje literárně a feministicky zaměřené články Pavly Moudré, které publikovala v časopisech Ženská revue, Ženské listy, Ženský obzor a Ženský svět. Součástí práce je kompletní bibliografie autorčiných textů uveřejňovaných v těchto periodikách, v popředí pak stojí ty spojené s literaturou a "ženskou otázkou". Analýza postihuje názory publicistky v jejích souvislostech s mírovým hnutím, ochranou zvířat, protialkoholním hnutím a spiritualismem. Ve všech zmíněných oblastech se Moudrá angažovala jako propagátorka duchovních hodnot, směřujících k duchovní obrodě lidstva, a tomuto účelu podřídila rovněž svoji publicistiku. Snažila se jak tématizovat konkrétní sociální problémy, svědčící o úpadku lidské morálky, tak psát obecnější, metaforičtější úvahy silně inspirováné teozofickým hnutím. To se odrazilo ve způsobu, jakým vnímala literaturu: hodnotila především autorský záměr, který by mohl poskytnout pozitivní vzor pro čtenáře. Básníka, tedy spisovatele a umělce obecně, považovala za bytost blízkou bohu a mající schopnost vidět více než průměrný člověk. Za blízkou bohu považovala Moudrá rovněž ženu: tento vztah byl dán "přirozeným úkolem" ženy, tedy mateřstvím jako darováním života a utvářením nového člověka. Feministka činila rozdíl mezi ženskými a mužskými vlastnostmi: ženství, založené na...
|
host ::
RSS.